Zelené potraviny pro zvířata

Nejrozšířenějšími rostlinami na světě jsou traviny. Tráva je
základem potravinového řetězce a má zázračnou sílu. Napadne vás při pohledu na
divokého koně či bojovného býka, že jejich stakilová vzepjatá těla vděčí za
svoji energii, sílu a vytrvalost obyčejné trávě? Uvědomíte si někdy, že tyto
úžasně rychlé, dynamické či naopak silné a vytrvalé organismy vděčí téměř 
za každý gram své hmotnosti trávě? Právě ta je jejich zdrojem života, krásy a
vitality.

 Mladý ječmen pomáhá i domácím mazlíčkům. Můžete jim
vmíchat prášek do jejich stravy či pití. Ječmen odstraňuje zvířecí zápach,
zlepšuje trávení a vyrovnává hladinu kyselin, které jsou obsaženy
v masových granulích.

Mohlo by se zdát, že je to téma naprosto mimo mísu,
ale…  Mohl bych mluvit o tom, že tchánův retrívr Bak, kterýžto měl jít
na operaci s kloubem, po měsíční konzumaci chlorelly ozdravěl natolik, že se
riskantní a řekněme si otevřeně – nákladná operace – nekonala. Se svým kloubem
reaguje přesně podle toho, zda má dostatek chlorelly, či ne. Když mu jí babi s
dědou zapomenou přidat ke krmení, bolestivost kloubů se vrací a Bak začíná
kulhat.

Těchto příběhů o domácích zvířatech, která se ozdravila po
chlorele a ječmeni, existuje celá řada. I masožravci, jako jsou kočky a psi –
nám asi nejbližší zvířata – milují zelené. Vyzkoušejte to doma, pokud máte
nějaké zvířátko.  Mockrát se stalo, že nám kočka vyjedla půl dózy s
chlorellou nebo, že náš dalmatin Akim dostává své granule posypané mladým
ječmenem a nejdřív sní právě ty posypané.

I pro tato zvířata je přínosný rostlinný organický
koncentrát života, jakým je chlorella a ječmen.

Když totiž Akim není ve své kondici, běžně spásá traviny.
Každý druhý pes a každá druhá domácí kočka žere hotové žrádlo ve formě granulí
nebo konzerv. Ty se mezi sebou především liší umělým arómatem, který zajišťuje,
že některá zvířátka preferují některé konzervy více, než ty konkurenční.
Nejúspěšnější firmy na trhu mají nejen dobrý marketing, ale i dobrého chuťového
desingera, aby se trefil svou chemií do gusta. 2-methyl-3mercaptothiophen je
údajně látka způsobující, že kočky by kupovaly Whiskas. Přemýšleli jste někdy,
proč do dobrého polévkového vývaru „musíme“ přidávat Masox anebo
Podravku? Ten zbytek v konzervě už tak moc nerozhoduje při volbě naší kočky.

Není divu, že zvířata takto krmená postupně pozbývají
zdravého citu a intuice a blíží se v tomto člověku, který už dávno tuto intuici
ztratil. Následkem je mimochodem fakt vyplývající z výzkumu příčin smrti
9248-mi psů bonnskou bioložkou Helgou Eichelbergerovou, že nás naše domácí
zvířata dohnala například v rakovině, cukrovce, alergiích, v onemocněních
trávicího traktu, atd.

Nemůžeme si dělat žádné iluze o kvalitě stravy určené našim
zvířecím miláčkům a tak je dobré jim kompenzovat ony prefabrikované a uměle
aromatizované lahůdky právě zeleným aditivem.  V knize o nápoji z trávy
píše Václav Rathouský klíčová slova pro pochopení dopadu zelených potravin na
nás lidi: „tráva je zdrojem síly a zdraví živočišné říše. Antilopa ji
vděčí za rychlost, arabský hřebec za vytrvalost a divoký býk za svou sílu …
Lidé umírají na stovky nemocí, zatímco zvířata krmená zelenou stravou, např.
krávy, koně, sloni, trpí jenom asi 10 základními typy onemocnění“.

Na počátku minulého století velký duch a zakladatel
antroposofie, Rudolf Steiner předpověděl, že až začnou dobytku podávat maso a
donutí ho tak kanibalizovat, dobytek se z toho zblázní. A my tohle už všichni
víme, postačilo pár let masivního podávání kostní moučky dobytku a co bylo poté
– všichni víme: BSE.

Je dobře, že znovu začínáme vidět volně se pasoucí
dobytek.  Asi bychom se mohli něčemu od zvířat takto přiučit. Symbolicky
vyjít za stájí na širé louky. I na úrovni mysli. Možná bychom mohli sami
přestat bláznit a začít se vědomě vyhýbat průmyslovým polotovarům, hledat
zdroje organicky pěstovaných potravin, snížit podíl mrtvých zvířat v naší
stravě, vzdát se aspartamů, glutamanů a celé potravinářské chemie. To vše
postupně, tak, jak to bude pro nás snesitelné, protože si uvědomme, že stejně
jako jsou domácí zvířata dnes závislá na nepřirozených chutích, tak i naše
závislost je mnohem větší. A po tuto dobu přechodu bychom si ty naše „granule“
neměli zapomenout sypat intenzivně zeleným.

Síla, zdraví, vytrvalost a vitalita svobodně se pasoucích
antilop, arabských hřebců a slonů by měly být tou šipkou ukazující směr pro
nás, „homo sapiens“ – údajně člověka rozumného.